Název pochází z latinského slova crystallus (led). Staří Římané považovali nádherné krystaly křišťálu z alpských nalezišť za zkamenělý led. Římský přírodovědec Plinius starší tvrdil, že čiré, chladné a dokonale utvářené krystaly křišťálu vznikají vysoko v horách, kde panuje věčný mráz, takže led tam zmrzne tak silně, že jeho krystaly ani v nejsilnějším žáru neroztají.
Dnes však již víme, že křišťál jako jedna z odrůd křemene je něco úplně jiného než zmrzlá voda.
U nás se velice pěkné krystaly křišťálu vyskytují v Podkrkonoší, na rudních žílách v okolí Příbrami a Stříbra, na křemenných žílách u jihočeské Bechyně, v Jeseníkách, ale i v okolí Žďáru nad Sázavou.
Světově proslulými jsou však naleziště křišťálu na Madagaskaru, v jižní Brazílii, v Alpách, Polsku, Rumunsku a Arkansasu v USA.
Astrologové považují křišťál za šťastný kámen znamení Kozoroha, Vodnáře, Blíženců, Raka a Lva.
Již po tisíciletí je křišťál považován za talisman s tajemnými magickými schopnostmi. V současnosti jej léčitelé používají při léčení vnitřních nemocí (zažívání, játra, žaludek, žlučník), srdečních a nervových nemocí. Jako talisman má působit proti bolestem hlavy, nachlazení, nevolnostem, nemocem kůže. Údajně mírní stres a horečku, posiluje imunitní systém. Má působit kladně při špatné funkci štítné žlázy.